I když nyní se objevila nová varianta blíž dálnice, pokračujeme v druhém rozhovoru na toto téma. V prvním díle odpovídal dotazy čtenářů Deníku náměstek hejtmana Libor Joukl, nyní reaguje právě starosta zmíněných Starých Bříšť Václav Honzl.

Mohla by podle vás vysokorychlostní železnice nějak zásadně ohrozit životní prostředí v oblasti Starých Bříšť? Jak?

Ano, plánovaná varianta trasy H4 například kříží nadnárodní biokoridor poblíž naší obce, který slouží pro migraci volně žijících zvířat. Trasa také prochází dosud nedotčenou krajinou s lesy a loukami mezi rybníky Tuksa, Vilímek a Sýkora, která by byla znehodnocena. Životní prostředí bylo dle našeho názoru dosud trestuhodně opominuto při plánování celé trasy přes Vysočinu.

Nevidíte v rychlodráze potenciální zlepšení turismu v obci?

Bohužel je tomu přesně naopak. Lidé na venkov jezdí za přírodou a klidem, po postavení VRT tedy můžeme očekávat úbytek turistů a cyklistů a zřejmě by došlo i k vylidnění obcí v okolí VRT. Například v katastrálním území Starých Bříšť slouží téměř polovina domů k rekreaci spíše než ke stálému bydlení a nikdo nebude chtít bydlet ani odpočívat vedle trasy VRT, kde každých patnáct minut projede vlak rychlostí 250 kilometrů za hodinu. Zřejmě to tak bude znamenat postupný zánik některých obcí jako samostatných jednotek samosprávy státu.

Když projde nový návrh trati, který by pro vaši obec byl lepší, budete se o situaci dál zajímat a „bojovat" třeba i za jiné obce, které by to naopak zasáhlo víc?

Pokud by byla schválena varianta mimo území obce, samozřejmě se budu dál zajímat o to, jak státní orgány a orgány samosprávy kraje chrání zájmy životního prostředí a krajiny při stavbě VRT. Ale už to nebude z pozice starosty, kdy jsem povinen především hájit zájmy obyvatel obce, ale spíše jako informovaný občan Kraje Vysočina, kterému záleží na životním prostředí a přeje si zachovat Vysočinu aspoň v takovém stavu, v jakém jsme ji zdědili.

Kdy a odkud jste se dozvěděl o trase H4? Jaké byly vaše první pocity a jak jste zareagoval?

Prvotní informace z Kraje Vysočina byly velmi skoupé a zavádějící, o plánované trase H4 jsem se dozvěděl od ostatních starostů a z tisku. Musím říci, že jsem tomu nejprve vůbec nevěřil a považoval jsem to za novinářskou fámu, ale o to víc jsem pak byl šokovaný, že návrh je míněn vážně.

Jakými argumenty vám bylo zdůvodněno, že VRT má vést právě přes katastr vaší obce?

Projekt byl Státním ústavem dopravního projektování (SUDOP) načrtnut od stolu na základě mapových podkladů a nikdo z projektantů potenciální trasu mezi Jihlavou a Benešovem nikdy neprošel ani neviděl. Přímo s jednotlivými obcemi zatím nikdo nejednal, ale ze schůzky starostů zasažených obcí se zástupci kraje a ministerstva dopravy máme dojem, že trasa je vybrána jen na základě ekonomických kritérií, aby co nejvíce vyhovovala napojení Jihlavy a Benešova bez ohledu na krajinu a životní prostředí. Veškeré informace ze strany kraje byly o tom, že VRT je ekonomicky výhodná pro Vysočinu (rozuměj Jihlavu), a obce by ji tedy měly přijmout a neblokovat bez ohledu na výhrady.

Měla by trať podle vašeho názoru pro obyvatele dotčených obcí a okolí nějaké přínosy?

Bohužel ne. Obce v dosahu zastávek sice získají možnost dalšího dopravního spojení do center velkých měst, ale současné autobusové spojení je dostačující, a navíc vlakové spoje zastavující v regionálních zastávkách budou dosahovat mnohem delších jízdních časů, než je deklarováno, tudíž stejně nebudou použitelné pro denní dojížděni do zaměstnání do Prahy nebo Brna. Pro obce, kterými má trasa procházet, tedy VRT nepřinese žádná pozitiva, ale pouze negativa – po dobu stavby bude obec téměř neobyvatelná z důvodu hlučnosti a prašnosti a po uvedení VRT do provozu se zhorší využitelnost území pro rekreaci i bydlení, sníží se prostupnost krajiny a zvýší se hlučnost, výrazně klesne cena nemovitostí a stavebních pozemků.

Co říkáte na dosavadní postup ministerstva dopravy a kraje?

Postup ministerstva je v souladu s jejich posláním a snaží se prosadit velkou dopravní stavbu, která je podle jejich dopravních expertů nutná nebo potřebná a zřejmě nakonec někudy povede, ale konkrétní vedení trasy řeší ve spolupráci s orgány kraje. Od ministerstva dopravy nečekám, že by hájilo zájmy obcí, ale bohužel tuto roli neplní ani Kraj Vysočina, který podle našeho názoru reprezentuje zájmy Jihlavy, dalších větších měst a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), ale rozhodně nehájí zájmy občanů kraje ani zájmy malých obcí a zejména nebere vůbec v potaz ochranu životního prostředí.

Zastánci trasy H4 vám (odpůrcům obecně) vyčítají sobecké zájmy a nedostatek odpovědnosti za celek. Chcete prý „být jen slyšet a je vám jedno, jak prázdně vyzníváte", jak to ve svém textu pojmenoval hejtman Jiří Běhounek. Co vy na to?

Samozřejmě jako starosta a obyvatel zasažené obce mám částečně sobecké zájmy a přál bych si, aby schválená varianta vedla co nejdál od obce Staré Bříště. Snažím se však zůstat racionální a dívat se i na celkový přínos VRT pro celou republiku oproti lokálním škodám, ale přesto mi stále vychází, že varianta H4 v původní trase je nesmysl a poškodí celý kraj Vysočina, takže musíme hledat lepší řešení. Publicitu nijak nevyhledávám, ale v tomto případě, kdy necítím podporu od orgánů Kraje Vysočina (ale spíše naopak), je jakýkoliv občanský nástroj vhodný, ať už jde o petici nebo rozhovor do novin.

Náměstek hejtmana Libor Joukl opakovaně zdůraznil, že Kraj Vysočina své obyvatele ve věci VRT informuje dostatečně, oproti jiným krajům nadstandardně (viz nedávný rozhovor s ním v Deníku). Souhlasíte s ním?

Nesouhlasím. Informace se k nám dostávaly skrytě a k větší aktivitě ze strany kraje došlo až po medializaci VRT v místním tisku a nevoli zasažených obcí. Jako starostové obcí jsme nuceni využívat známostí na ministerstvu nebo přímých kontaktů na projektanty, protože na oficiální informace z kraje Vysočina se nelze spolehnout.

Jaký byl váš dojem z jednání na Kraji Vysočina dne 14. ledna (bylo údajně celkem bouřlivé)? Co zásadního tam zaznělo?

Dojem z jednání jsme jako starostové malých obcí měli velmi špatný. Postupně vystupovali zástupci kraje, ministerstva i projektantů, ale celé vyznění schůzky bylo v tom smyslu, že varianta je daná a obce by ji měly přijmout tak, jak je, a strpět negativa. Na jakékoliv námitky starostů proti plánované trase vystupovali pouze řečníci obhajující ekonomický přínos vysokorychlostní železnice pro Kraj Vysočina, ale nedošlo ani k náznaku hledání kompromisu.

Čekal jste takovou odezvu na protesty obcí (návrh nových alternativních tras)?

Alternativní trasy dle projektantů vždy existovaly, ale na základě jednání mezi krajem a ministerstvem byla přijata jediná varianta H4. Jak tomu rozumím, alternativní trasy jsou jen pracovní návrhy projektantů, ale žádná nová oficiální trasa zveřejněna nebyla a žádná z nich ani nezískala podporu z Kraje Vysočina, nelze tedy mluvit o další oficiální variantě.

Proč myslíte, že ministerstvo najednou navrhlo novou trasu blíž dálnici D1, když předtím tvrdilo, že užší souběh s dálnicí není možný?

Jak jsem psal výše, jsou to zatím jen pracovní návrhy projektantů, ale je možné, že by se v některých úsecích dala trasa VRT ve variantě H4 přiblížit k dálnici D1, což by bylo menší zlo pro většinu obcí včetně naší, ale poškodí zase jiné obce a jiná místa, tudíž je třeba pečlivě zvážit plusy a mínusy s ohledem na ekonomické faktory, životní prostředí a obce v dosahu trasy VRT.

Budete s dalšími starosty prosazovat to, aby rychlotratí dotčené obce měly od státu nějakou kompenzaci, podobně, jakou mají třeba obce u jaderné elektrárny Dukovany?

Pokud dojde k nejhoršímu a opravdu bude trasa VRT schválena v původní variantě H4, tak zřejmě budeme požadovat kompenzace za poškozenou krajinu a neprodejnost stavebních pozemků v majetku obce, ale žádné peníze ani tak nemůžou vynahradit zničené životní prostředí a zablokovaný rozvoj obce. Například pro mě osobně by to byla velká prohra a vzhledem k tomu, že VRT by vedlo po viaduktu ve výhledu z oken rodného domu, byl bych zřejmě nucen hledat jiné bydlení mimo dosah hluku z VRT.

Jak podle vás celá záležitost s VRT dopadne?

Kdybych měl křišťálovou kouli, tak vám rád odpovím. Teď ale vážně: Konečné řešení bude zřejmě záležet na intenzitě občanských iniciativ proti stavbě VRT, ale pokud si krajští úředníci prosadí napojení Jihlavy dle svých představ a ministerstvo dopravy následně nechá schválit stavbu VRT jako stavbu národního významu (nový institut prosazovaný současnou vládou, kde není možné odvolání), tak není šance, že bychom stavbě zabránili. A pokud nedojdou Evropské unii finanční prostředky, pak VRT přes Vysočinu povede ve variantě H4, ať už chceme, nebo nechceme…

Závěrečné vyjádření starosty Václava Honzla

Dovolím si ještě reagovat na závěrečné vyjádření pana Libora Joukla. Ano, VRT je nyní jen čára v mapě k projednání, ale pokud se proti ní nepostavíme hned v počátku, tak jednou z té čáry bude obrovské staveniště, a pak už nikdo na naše slova nebude brát zřetel.

Preference pana Joukla jsou pochopitelné vzhledem k jeho předchozímu angažmá v orgánech SŽDC, proto musíme do diskuze o VRT zapojit i druhou názorovou stranu, aby bylo nalezeno to nejlepší řešení, a ne jen to výhodné pro Jihlavu a SŽDC.

Nechci zpochybňovat koncepci vysokorychlostních železnic, ale vadí mi, že trasa VRT je prosazována pouze z ekonomického pohledu, zatímco dopad na životní prostředí a obce v okolí plánované tratě není brán v potaz.

Podle mého názoru by už v této fázi měli být osloveni odborníci na životní prostředí a měla by být nalezena varianta nejméně škodlivá krajině i lidem. Měli bychom také pečlivě zvažovat, zda nová obrovská liniová stavba přes Vysočinu vůbec dává smysl, zda by se raději nemělo modernizovat stávající železniční spojení přes Havlíčkův Brod.

Zastánci VRT životní prostředí zmiňují jen ve vztahu k silniční dopravě s tím, že železnici musíme podporovat jako ekologičtější formu dopravy, ale už neřeknou, že při současném pokroku v technologiích je pravděpodobné, že za těch 25 let bude většina aut jezdit na elektřinu nebo na ekologický vodík, zatímco my si necháme nenávratně zničit Vysočinu „rádoby ekologickou" rychlodráhou.

Osobně stále pochybuji o přínosu VRT pro občany Vysočiny. Na jednání s ministerstvem dopravy a krajem bylo opakovaně řečeno, jak všichni občané vydělají na možnosti denně dojíždět do práce do Prahy nebo Brna a naopak jak budou turisté jezdit na Vysočinu, a proto se Vysočina snaží prosadit více zastávek než v jiných krajích. Myslím, že idea denního dojíždění do Prahy je naprostá utopie.

Deklarované dojezdové časy jsou jen teoretické, protože pokud by vlak zastavoval v tolika regionálních zastávkách, tak není schopen dosáhnout plné rychlosti, a každá další zastávka prodlužuje dojezdový čas, a to nepočítáme čas nutný na příjezd na nádraží a čas na cestu z centra Prahy nebo Brna na pracoviště, protože největší zaměstnavatelé nesídlí v centrech velkoměst, ale v okrajových částech.

Celkem mi to vychází na více než tři hodiny denně strávené cestou do zaměstnání, což denní dojíždění vlakem do zaměstnání v podstatě vylučuje nehledě na vysoké ceny jízdného na vysokorychlostních železnicích. A co se týče turistů, tak jsem velmi skeptický k tomu, že by snad přibylo více turistů, kteří přijedou vlakem, to spíše ubyde těch, kteří už nebudou chtít jezdit na kole někde na „mrtvém území" mezi dálnicí D1 a železnicí VRT…