S laskavým svolením autorů publikace "Ekologické zemědělství bez mýtů", pánů Dr. Ing. Josefa Dlouhého, Prof.h.c a Ing. Jiřího Urbana z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně, budeme na našich stránkách průběžně zveřejňovat argumenty/vyvracení 20-ti nejčastějších mýtů o ekologickém zemědělství. Kupříkladu se dozvíte, co je pravdy na tom, že "bez chemie to nejde" nebo "takhle se to dělalo vždycky" či jestli skutečně ekozemědělci stříkají potají a v noci.
Úvod:
Neustále se zvyšující zájem o ekologické zemědělství a biopotraviny je, mimo jiné, také odrazem zvyšující se informovanosti spotřebitelů o negativních vlivech současného konvenčního zemědělství. Bohužel i v současném zemědělství se setkáváme s podobnými problémy, které ve druhé polovině minulého století vedly ke vzniku alternativních zemědělských metod (zejména biodynamického a organicko-biologického zemědělství). Jsou to například následující negativní jevy intenzifikace zemědělské výroby, které se zvyšováním specializace zemědělských podniků a oddělováním ŽV od RV ještě prohlubují:
• závislost na neobnovitelných zdrojích fosforu a drasla, závislost na fosilní energii
• vyplavování živin (hlavně dusíku a fosforu), znečišťování vody
• snižování úrodnosti půdy, eroze
• snižování biodiverzity
• problémy s nadměrným používáním léčiv v chovu zvířat (problémy s rezistencí atd.)
• poruchy chování zvířat
• kontaminace potravin rezidui pesticidů atd.
Dnešní industriální zemědělství, které je závislé na neustálém přísunu vstupů zvenčí a biologické a ekologické problémy a nerovnováhy řeší hlavně pomocí pesticidů a umělých hnojiv a je tudíž závislé na spotřebě konečných zdrojů, není proto trvale udržitelné.
Ekologické zemědělství vzniklo jako reakce na problémy, způsobené zemědělstvím industriálním a jeho principy se zakládají na:
• morální povinnosti a odpovědnosti zemědělce provozovat zemědělství takovým způsobem, aby se kulturní krajina stala harmonickou součástí přírody
• zákazu používání umělých hnojiv a chemických pesticidů
• maximálním ohledu na biologické a ekologické aspekty a snaze o využívání především místních zdrojů a přírodních podmínek
• snaze o vytvoření pestré obytné kulturní krajiny druhově bohaté, s genetickou rozmanitostí uvnitř druhů a se zajištěnými možnostmi pro všechny živé organismy
• snaze o úpravu systému chovu zvířat tak, aby byl co možná nejvíc přizpůsobený jejich přirozenému chování a přirozeným životním potřebám
• snaze o trvalé zachování přirozené úrodnosti půdy
• hospodárném využívání přírodních zdrojů tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování životního prostředí
• snaze o snížení vstupů na nezbytné minimum, maximální recirkulaci a minimální ztráty živin.
Kvalita bioproduktů je v ekologickém zemědělství chápána jako výsledek kvality celého zemědělského systému.
Přesto, že ekologické zemědělství už dávno není pouhým módním trendem, ale jedním z oficiálně uznávaných postupů v rámci EU, vyskytuje se o něm v masmédiích stále celá řada mylných představ a chybných údajů.
Příště:
Nejčastěji se vyskytující mylné představy a chybná tvrzení o ekologickém zemědělství:
1. mýtus: Ekologické zemědělství je jen návrat k tradičnímu hospodaření našich předků