Nejčastěji se vyskytující mylné představy a chybná tvrzení o ekologickém zemědělství:
7. mýtus: Je jedno, jestli je mléko od biokrávy či nikoliv, není mezi tím žádný rozdíl. Biomléko není ani výživnější ani zdravější než mléko konvenční
Realita:
Jistý počet srovnávacích studií kvality mléka z ekologického a konvenčního zemědělství však již existuje a ve většině těchto studií se udává, že biomléko, ve srovnání s konvenčním, má prokazatelně vyšší obsah některých bioaktivních látek, které mají vliv na zdravotní stav konzumenta.
Biomléko oproti konvenčnímu mléku obsahuje více
• alfa-tokoferolu (vitaminu E), až o 50%
• beta-karotenu (vitaminu A), až o 75%
• omega-3 polynenasycených mastných kyselin, až o 68%
- CLA (konjugované kyseliny linolenové), až o 500%
- ALA (alfa-linolenové kyseliny).
Všechny tyto látky mají prokazatelný vliv na lidské zdraví.
Vitaminy E a A udržují oxidační stabilitu a jejich obsah v mléce se zvyšuje hlavně po zkrmování velkých dávek zeleného krmení, pastvy a jetelotravní siláže.
Vitamin E je důležitým antioxidantem nejenom tuků, ale působí pozitivně v prevenci oxidačních procesů buněk, a tím zpomaluje jejich stárnutí. Má příznivý vliv na průběh některých onemocnění jako je cukrovka, arterioskleróza a při počátečních stavech některých druhů rakoviny. Vitamin E snižuje pravděpodobnost vzniku trombózy.
Vitamin A, hlavně karotenoidy lutein a zeaxantin, působí pozitivně při prevenci celé řady očních chorob, má příznivý vliv při onemocnění oční sítnice a špatném vidění.
Esenciální mastné kyseliny CLA a ALA (omega-3 mastné kyseliny) si lidský organismus nedokáže vytvořit a musí být proto přijímány potravou.
Omega-3 mastné kyseliny LA a ALA se podílejí na vývinu oční sítnice a mozku, ovlivňují průběh autoimunitních onemocnění a Crohnovu nemoc. Mohou zmírnit negativní účinky mírné hypertenze a revmatické artritidy. Mají pozitivní vliv proti kardiovaskulárním onemocněním.
Omega-3 mastná kyselina CLA má vliv na funkci nervové soustavy a ochranný účinek při onemocnění srdce. CLA působí preventivně i proti některým formám rakoviny prsu, kůže, prostaty a střeva a proti obezitě. Stimuluje imunogenní systém a potlačuje potravní alergie. Přispívá k prevenci osteoporózy a revmatické artritidy.
Kojící matky, které konzumují převážně biohovězí a biomléko, mohou mít v mateřském mléce až o 50% větší obsah trans-vakcenové a „bachorové“ mastné kyseliny vedle CLA, konečného produktu izomerace a hydrogenace LA metabolismu přežvýkavce, které chrání před rakovinou a chorobami, jako je artritida, nemoci srdce a astma.
Se změnami v technologiích živočišné produkce se obsah CLA v mase a mléce dramaticky snížil. Před 40 lety byl například v USA obsah CLA v hovězím mase více než 3%. V roce 1990 už nedosahoval v průměru ani 1%. Může s tím souviset i nárůst obezity u konzumentů. Transport lipidů (tuků) do buněk se bez CLA ztěžuje a lipidy se ukládají do tukových tkání, místo aby se spálily a energie byla využita na růst svalové hmoty.
Jednou z velkých předností biomléka ve srovnání s konvenčním je vysoká nepravděpodobnost výskytu reziduí chemických pesticidů, antibiotik, hormonů, stimulátorů růstu a jiných chemoterapeutik (léků, antistresorik). Tyto látky jsou v ekologickém zemědělství zakázány buď vůbec používat (chemické pesticidy) nebo jen selektivně (antibiotika).
Také mykotoxiny se v biomléce vyskytují daleko méně než v konvenčním, kde většina mykotoxinů pochází z nesprávně skladovaných importovaných jadrných krmiv (sója).
Další předností biomléka, která je oceňována velkou částí konzumentů, je podstatný rozdíl ve způsobu chovu dojnic. Ten je v ekologickém zemědělství mnohem humánnější než v konvenčním zemědělství, chov je co možná nejvíc přizpůsobený přirozenému chování a přirozeným potřebám zvířat. Dojnice v ekologickém zemědělství sice v průměru produkují o 1000 litrů mléka za rok méně ve srovnání s konvenčními, ale mají oproti tomu většinu roku přístup k pastvě a výběhu a jsou krmeny převážně objemovými krmivy (zelené krmení, seno, siláž). Pasoucí se zvířata mají také velký význam pro údržbu kulturní krajiny a její biodiverzity. Konvenční dojnice jsou krmeny maximálně možným množstvím jadrných krmiv, která zvyšují produkci mléka, ale snižují jeho kvalitu (krmivo z obilovin a sóji má nízký obsah omega-3 kyselin oproti zelenému krmení a pastvě). Na pastvu se většinou nikdy nedostanou.
Mléko jako potravina nabízí výjimečný zdroj bílkovin, tuku, mléčného cukru, minerálních látek a celé řady biokomponentů, které mají vliv na lidský organismus a zejména pak na zdravotní stav člověka. Přechod na biomléko z ekologického zemědělství poskytuje alternativní a přirozený způsob, jak zvýšit příjem nutričně žádoucích mastných kyselin (omega-3, CLA, ALA), vitamínů a antioxidantů (vitaminů E a A), bez zvýšení těch „méně žádoucích“ mastných kyselin (omega-6, které jsou ovšem také nezbytné, ale jen ve správném poměru k omega-3 mastným kyselinám) a syntetických forem vitamínu E. V biomléku se zvyšuje právě obsah mastných kyselin omega-3, ale ne omega-6, což pomáhá zlepšit velmi důležitý poměr mezi těmito dvěma mastnými kyselinami. Nepoměr, příliš mnoho omega-6 ve vztahu k omega-3 mastným kyselinám není zdraví prospěšný, může vyústit ve vyšší srážlivost krve a vyšší riziko mrtvice a infarktu.
Hodně zaleží na délce řetězce kyseliny. Nejžádoucnější z hlediska pozitivního efektu jsou ty s nejdelšími řetězci. V rostlinných tucích jsou ale obsaženy jen omega-3 kyseliny s kratšími řetězci. A jen malá část z nich se v těle přeměňuje v omega-3 s dlouhými řetězci (DHA a EPA), které právě mají žádoucí pozitivní efekt na kardiovaskulární systém. Nejvíce žádoucích omega-3 s dlouhými řetězci je jen v živočišných tucích (ryby, hovězí maso a mléko).
Také vyvážený poměr mezi omega-3 a omega-6 kyselinami je velice důležitý. Omega-3 tlumí některé negativní (=nežádoucí) efekty kyseliny omega-6 jako je např. zvyšovaní srážlivosti krve (=nebezpečí infarktu) anebo snižováni imunity. V rostlinných tucích je často hodně vysoký obsah omega-6 kyselin na úkor omega-3, která k tomu ještě má kratší řetězce a musí se v těle teprve přetvářet na omega-3 s dlouhým řetězcem, a to jen mala část z přijatého množství.
To je také jeden z problému pro vegetariány a vegány. Nejpříznivější poměr mezi omega-3 a omega-6 kyselinami je právě jen v rybím tuku, hovězím mase a mléku, zvláště pak v biomléku, kde je obsah omega-3 kyselin zvýšen, a tím se stává optimálním k obsahu omega-6 kyselin. Nadto se v mléce jedná výhradně o ty žádoucí omega-3 kyseliny, s dlouhými řetězci, které mají pozitivní efekt na zdraví.
Takže jedna lžíce řepkového oleje zdaleka není rovnocenná sklenici biomléka.
S laskavým svolením autorů publikace "Ekologické zemědělství bez mýtů", pánů Dr. Ing. Josefa Dlouhého, Prof.h.c a Ing. Jiřího Urbana z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně.