Základní informace ke službám péče o děti, dětská skupina

Základní informace ke službám péče o děti

Služby péče o děti upravené v české legislativě

V současné době lze poskytovat služby péče o děti zřízením mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) nebo provozováním některé z živností péče o děti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (zákon o živnostenském podnikání). Co se týče jeslí, v nichž je pečováno o děti do tří let věku, má být jejich provozování podle ust. § 124 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ukončeno do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 4. 2012.

Služby péče o děti v režimu obecných právních předpisů

Současný právní řád nezná jiné služby péče o dítě předškolního věku. Pokud se nicméně poskytovatel péče o děti rozhodne neposkytovat péči v rámci vzdělávacích zařízení typu mateřských škol a zároveň jeho činnost nevykazuje znaky podnikání, není povinen řídit se ustanoveními výše jmenovaných právních předpisů. Může tedy poskytovat služby péče o děti v režimu obecných právních předpisů, tj. poskytování péče musí být v souladu s obecně platnými předpisy, například v oblasti hygieny a stravování, požární a stavební oblasti aj.

Těmito předpisy jsou zejména:

• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 133/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Z hlediska potravinového práva

• nařízení (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin – (jedná se o obecné zásady a požadavky potravinového práva);
• nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů + komoditní vyhlášky k tomuto zákonu;
• nařízení (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách;
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Konkrétní podmínky poskytování tohoto typu péče o děti nejsou stanoveny žádným právním předpisem, ani nejsou na tuto činnost poskytovány dotace z veřejných rozpočtů. V praxi to znamená, že žádný zvláštní právní předpis nestanoví, o kolik dětí může pečovat jedna pečující osoba, o kolik dětí může být pečováno v jednom okamžiku současně, jakou odbornou způsobilost má pečující osoba prokázat, neřeší otázku pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku, nestanoví ani, zda má být o děti pečováno na základě určitého programu či plánu činnosti. Stanovení těchto podmínek poskytování služby je čistě na poskytovateli této služby, neboť mu takovou povinnost žádný právní předpis neukládá.

Nestátní neziskové organizace jako poskytovatelé

Pokud potencionální poskytovatel hodlá poskytovat takovýto typ péče v rámci občanského sdružení či obecně prospěšné společnosti, měl by postupovat v souladu s právními předpisy, které tuto oblast upravují, tj. zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, a o změně a doplnění některých zákonů. Případně obrátit se s žádostí o informace v případě občanských sdružení na Ministerstvo vnitra a v případě obecně prospěšných společností na Ministerstvo spravedlnosti.

Věcně příslušné orgány

Vzhledem k tomu, že neexistuje právní předpis, který by komplexně upravoval službu péče o děti mimo režim školského zákona a zákona o živnostenském podnikání, je třeba obrátit se s žádostí o stanoviska na věcně příslušné orgány.

• Stavební předpisy
  Pro získání informací ohledně technických požadavků na prostory výše uvedeného zařízení je třeba obrátit se na místně příslušný stavební odbor městského či obecního úřadu. V případě potřeby výkladu norem z této oblasti je možné obrátit se na Ministerstvo pro místní rozvoj.
• Hygienické, provozní a prostorové podmínky
  Ohledně hygienických požadavků na provoz a zařízení je třeba obrátit se na příslušnou krajskou hygienickou stanici nebo na Hygienickou stanici hl. města Prahy či Odbor ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR. Pro informaci lze uvést, že na zařízení, která nejsou školami a školskými zařízeními zapsanými do rejstříku škol podle školského zákona a provozovnami péče o děti podle zákona o živnostenském podnikání, se nevztahuje ust. § 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a příslušná hygienická vyhláška. Není tedy povinností poskytovatele této služby splnit podmínky tohoto právního předpisu.
• Požární předpisy
  Co se týče oblasti požární ochrany, je třeba obrátit se na Generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, nebo na příslušný Hasičský záchranný sbor pro daný kraj či na Ministerstvo vnitra, kam věcně tato problematika spadá.
• Péče o památky
  Dále je třeba obrátit se v případě památkově chráněných budov na státní orgán památkové péče.

Postup v praxi

Příslušný subjekt se před zahájením poskytování služeb péče o děti v režimu obecných právních předpisů obrátí na stavební úřad, který doporučí, jak dále postupovat. Tzn., jaké úpravy prostor by bylo vhodné provést a jaké další subjekty je nezbytné požádat o stanoviska z toho důvodu, aby se mohl v této věci vyjádřit a prostory pro péči o děti schválit. Těmito dalšími subjekty jsou zejména osoby odborně způsobilé v požární ochraně, orgány ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanice a případně další subjekty, např. státní orgán památkové péče.

Dětská skupina

Někteří poskytovatelé služeb péče o děti dnes poskytují výše uvedené služby v režimu obecných právních předpisů, jim samotným však často chybí výše zmíněná právní úprava konkrétních podmínek. Proto MPSV ve spolupráci s ostatními příslušnými rezorty připravuje novou právní úpravu vymezující konkrétní podmínky pro tento typ služby, kterou definují jako služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině. Podmínky jsou nastaveny tak, aby zajišťovaly kvalitu péče a zároveň byly dosažitelné pro široký okruh poskytovatelů.

V připravované právní úpravě jsou navrženy níže uvedené konkrétní podmínky, které se však ještě mohou v průběhu legislativního procesu změnit. Do doby účinnosti zákona nejsou tyto podmínky závazné, avšak poskytovatelé služeb péče o děti v režimu obecných právních předpisů se jimi mohou inspirovat.

Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívá v pravidelné péči o dítě ve věku od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Služba nezajišťuje vzdělávání dítěte, ale dítěti se poskytuje výchovná péče zaměřená na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte v souladu s konceptem výchovy a péče o dítě. Stanoví seokruh možných poskytovatelů služby:

• fyzické osoby jakožto zaměstnavatelé,
• právnické osoby jakožto zaměstnavatelé, obce, kraje, občanská sdružení, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti,
• stát, tzn. organizační složky státu jakožto zaměstnavatelé.

úhrada služby:

• služba bude poskytována za úhradu ze strany rodiče stanovenou poskytovatelem, s možností nestanovení úhrady podle důvodů uvedených ve vnitřních pravidlech pro poskytování služby zpracovaných poskytovatelem
• služba bude poskytována na nekomerčním základě a jejím účelem nebude generování zisku
• za poskytování služby tedy bude moci poskytovatel přijmout úhradu maximálně ve výši zřizovacích a provozních nákladů na poskytnutí služby (mezi které se řadí i mzdové náklady na mzdy pečujících osob)

povinnosti poskytovatele:

• uzavřít před zahájením poskytování služby pojistnou smlouvu pojištění odpovědnosti za škodu trvajícího po celou dobu poskytování služby,
• zpracovat vnitřní pravidla, která upraví provozní otázky poskytování služby,
• koncept výchovy a péče, který vymezuje základní požadavky a podmínky pro péči a výchovu dětí s cílem zajistit kvalitu služby a rozvíjet schopnosti dítěte a jeho kulturní a hygienické návyky přiměřené věku dítěte, a poskytovat péči v souladu s tímto konceptem,
• uzavřít s rodičem dítěte písemnou smlouvu o poskytování služby,
• vést průběžnou evidenci dětí, kterým je služba poskytována,
• dodržet specifické podmínky uvedené v následujících odstavcích

osobní způsobilost pečujících osob, kterými poskytovatel zajistí výkon služby:

• úplná způsobilost k právním úkonům,
• zdravotní způsobilost k výkonu práce péče o dítě,
• bezúhonnost,
• odborná způsobilost, u které je možno volit z následujících:
  • vzdělání všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka nebo zdravotnického záchranáře podle zvláštního právního předpisu¹⁾,
  • vzdělání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách podle zvláštního právního předpisu²⁾,
  • vzdělání učitele mateřské školy nebo učitele prvního stupně základní školy podle zvláštního právního předpisu³⁾,
  • profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky podle zvláštního právního předpisu⁴⁾,
  • odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu⁵⁾.

nejnižší počet pečujících osob v dětské skupině:

• o nejvíce 6 dětí současně v dětské skupině pečuje nejméně 1 pečující osoba,
• o 7 až 24 dětí současně v dětské skupině pečují nejméně 2 pečující osoby,
• v případě, že se v dětské skupině pečuje o nejméně 13 a nejvíce 24 dětí současně a alespoň jedno z těchto dětí je mladší dvou let, pečují v dětské skupině nejméně 3 pečující osoby.

nejvyšší počet dětí v jedné dětské skupině:

• současně může být v jedné dětské skupině nejvíce 24 dětí
• poskytovatel má možnost s ohledem na aktuální i měnící se poptávku poskytovat službu hlídání a péče o dítě ve více dětských skupinách (i s menším počtem dětí) současně

hygienické požadavky stanovené na prostorové podmínky a provoz:

• Poskytovatel musí splňovat minimální standard hygienických požadavků na prostorové podmínky a provoz v prostorech, v nichž bude služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině poskytována, v tomto rozsahu: Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině musí být poskytována v místnostech, kterými se podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ rozumí byt, obytná nebo pobytová místnost. Místnosti musí být umístěny tak, aby byla zajištěna jejich dostupnost, odpovídající osvětlení a mikroklimatické podmínky. Vybavení musí odpovídat požadavkům a potřebám dětí. Součástí musí být vybavením a věku dětí vyhovující hygienické zařízení. Vybavenost místností musí odpovídat věku a počtu dětí a musí být uzpůsobena tak, aby se dalo co nejvíce předcházet úrazům a poraněním nebo jiným újmám na zdraví. Ve všech místnostech musí být zajištěn odpovídající denní úklid. Poskytovatel musí zajistit možnost pobytu a her dětí na veřejném hřišti či v přírodě. K dispozici musí být lékárnička k ošetření drobných poranění.
• V případě, že je pečováno o více než 4 děti současně, musí poskytovatel zajistit nad minimální standard stanovený v předchozím odstavci, aby k dispozici byla místnost pro pobyt a pro odpočinek dětí, odpovídající počet WC a umyvadel přizpůsobených věku dětí a rovněž možnost osprchování dětí a v případě potřeby prostory k přebalování, kuchyň či kuchyňský kout s příslušným vybavením a šatna. Místnosti pro pobyt a pro odpočinek musí zahrnovat na dítě plochu minimálně o velikosti 3m².
• V případě, že je pečováno o více než 12 dětí současně, vztahují se na prostory, v nichž bude služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině poskytována, povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a v prováděcí hygienické vyhlášce.

podmínky týkající se stravování a zdraví:

• stravování dítěte je zajišťováno poskytovatelem⁷⁾ nebo rodičem dítěte⁸⁾
• po dobu poskytování služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině zajistí poskytovatel pro děti odpovídající pitný režim
• hlídání a péče o dítě v dětské skupině lze poskytovat pouze dítěti, které se podrobilo zákonem uloženým pravidelným očkováním, nebo které má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci;
• při výskytu zdravotních problémů nebo příznaků onemocnění u dětí v dětské skupině musí pečující osoba zajistit bezodkladně informování a předání dítěte rodiči dítěte nebo zajistit jeho lékařské ošetření;
• ve všech místnostech, ve kterých je poskytována služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině, je zakázáno kouření;
• stanovuje se zákaz vstupu osob, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, do prostor, v nichž je poskytována služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině

Návrh zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, který reaguje na Programové prohlášení, ve kterém se vláda zavázala vytvořit podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny, posílit zapojení obou rodičů do péče, také podpořit rozvoj služeb péče o děti, vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti a podpořit rozvoj alternativ služeb péče o děti.

Cílem návrhu věcného záměru zákona je v souladu s výše uvedeným programovým prohlášením vlády zvýšit místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, která upraví oblast péče o děti od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky dosud právně neregulovanou. Umožní se tak zapojení do poskytování péče o děti zaměstnavatelů a prorodinných nestátních neziskových organizací.

Cílem je rovněž usnadnění udržení kontaktu rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a postupný vstup nebo návrat na trh práce s ohledem na jeho strategii v oblasti slaďování profesního, rodinného a osobního života. Současně bude mít i pozitivní vliv na děti, o které bude pečováno tím, že budou stanoveny podmínky poskytování péče a rodič bude mít jistotu garance kvality služby. Zároveň rodič nebude muset rezignovat na svou rodičovskou roli v případě návratu na trh práce, ale bude moci zvolit adekvátní strategii pro sladění profesního, rodinného a osobního života. Rovněž toto opatření přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou a nedostatku příjmů v případě, že rodič je delší dobu mimo trh práce.

Na základě výše uvedeného byl vládě dne 26. června 2012 předložen k projednání návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Jedná se o upravený návrh věcného záměru, který pochází z původních návrhů upravujících služby péče o děti. Návrh věcného záměru zákona byl zpracován ve spolupráci s ostatními rezorty, především s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí, a Ministerstvem zdravotnictví, a dalšími subjekty.

Tento návrh věcného záměru zákona prošel ve dnech 10. dubna do 23. dubna 2012 mezirezortním připomínkovým řízením, přičemž materiál byl vládě předložen bez rozporu.

Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů obsahuje následující opatření:

1. Dětská skupina - nový typ služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívající v poskytování pravidelné péče o dítě do zahájení povinné školní docházky mimo režim školských předpisů za účelem zapojení rodičů do pracovního procesu. Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí, na nekomerčním základě a jejím účelem není generování zisku.
2. Daňová opatření - zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců a podpora rodičů v oblasti zdaňování příjmů v podobě slevy na dani z příjmů při zajištění péče o děti v souvislosti s návratem na trh práce.

Návrh věcného záměru zákona vymezuje konkrétní podmínky pro typ služby péče o dítě, který je definován jako služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině. Podmínky jsou nastaveny tak, aby zajišťovaly kvalitu péče a zároveň byly dosažitelné pro široký okruh poskytovatelů. Nový typ služby hlídání a péče o děti bude mít pozitivní vliv i na děti, o které bude pečováno, tím, že budou stanoveny konkrétní podmínky poskytování péče a rodič bude mít jistotu garance kvality služby. Takovéto opatření pak přispívá k rozšíření stávající nedostatečné kapacity míst v předškolních zařízeních a rovněž přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou v případě, že je rodič delší dobu mimo trh práce.

Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívá v pravidelné péči o dítě ve věku od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Dítěti se v dětské skupině poskytuje výchovná péče zaměřená na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte v souladu s konceptem výchovy a péče o dítě, který schvaluje poskytovatel služby. Tato služba se poskytuje za úhradu ze strany rodiče stanovenou poskytovatelem, maximálně však ve výši zřizovacích a provozních nákladů na poskytnutí služby, tj. služba je provozována nekomerčně.

Navrhovaný institut dětské skupiny vymezuje hygienické, provozní a prostorové podmínky poskytování péče o děti v rámci dětské skupiny, stanoví se počet dětí na pečující osobu, odborná způsobilost pečujících osob, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku v souvislosti s provozem dětské skupiny, stanoví se podmínky evidence poskytovatelů, kontrola a případné sankce za neplnění podmínek daných právní úpravou.

V souvislosti s další podporou a usnadněním návratu nebo vstupu rodičů na trh práce se zavede daňová uznatelnost nákladů pro zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče o děti svých zaměstnanců a sleva na dani z příjmů pro rodiče, kteří využijí služeb péče o děti v souvislosti s participací na trhu práce.

Vznik nového typu služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině nelze právně upravit v rámci současného právního řádu, neboť cílem není vzdělávání dětí, jako je tomu v rámci mateřských škol, a účelem není zisk, jako je tomu v rámci provozování živností péče o děti. Nový typ služby se tedy vztahuje na oblast péče o děti mimo režim školských předpisů i mimo režim zákona o živnostenském podnikání.

C. Dětská skupina MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) od 1. 7. 2011 provozuje Dětskou skupinu MPSV pro děti zaměstnanců MPSV a nově také pro děti zaměstnanců organizačních složek státu zřizovaných MPSV a zaměstnanců jiných organizačních složek státu. V Dětské skupině MPSV je poskytována pravidelná služba péče o dítě s variabilní možností využití buď celotýdně, nebo jen po část dne, nebo jen některé dny v týdnu. Tím je podporována možnost využití flexibilních forem pracovní doby a pracovního úvazku rodičů.

V Dětské skupině MPSV je pečováno současně o maximálně 10 dětí od 2 let věku do zahájení povinné školní docházky vzhledem k prostorovým podmínkám. O děti pečují dvě pečující osoby, které jsou zaměstnankyněmi MPSV. V současné době je zapsáno 23 dětí.

Dítě může navštěvovat Dětskou skupinu MPSV buď celodenně, nebo ve zkrácené denní době v případě, kdy se na jednom místě vystřídá s jiným dítětem umístěným zde také ve zkrácené denní době, nebo pouze některé dny v týdnu v případě, kdy se na jednom místě vystřídá s jiným dítětem umístěným zde jiné dny v týdnu.

Stravu v Dětské skupině MPSV zajištuje zákonný zástupce dítěte, pitný režim je zajištěn v rámci provozu Dětské skupiny MPSV. Rodiče se z části podílí na hrazení nákladů spojených s pobytem dítěte v Dětské skupině MPSV.

Během prvního roku provozu si Dětská skupina MPSV získala důvěru rodičů, o čemž svědčí již téměř naplněná kapacita. Současně o tento typ péče projevili zájem i další možní poskytovatelé, jak z řad organizačních složek státu, územních samosprávných celků, zaměstnavatelů (menších i větších firem), tak i nestátních neziskových organizací.