Postřiky a myslivost

Dvě citace z níže uvedených odkazů/článků autora Ing. Romana Jelínka, Ph.D. - lesní inženýrství a myslivost

citace 1.:

"Pokud nedojde ke změnám v ekosystémech, které obývají tyto dva druhy zvěře, a také 

ke zlepšení našeho přístupu v péči o tyto dva druhy zvěře, stavy  zajíců a králíků se zvedat 

nebudou.  

U obou druhů došlo v minulosti k výrazným změnám v biotopu, který obývaly. Do 

ekosystému se dostávalo a dostává velké množství škodlivých látek. Mezi nejčastější patřily 

různé pesticidy, herbicidy a umělá hnojiva se zastoupením těžkých kovů. Vedlejší účinky 

pesticidů, které se projevují vysokým zastoupením těžkých kovů nejsou zanedbatelné. Při 

sledování biologických účinků pesticidů na zaječí zvěř bylo zjištěno: snížení živé hmotnosti, 

prokázány změny v koncentraci sledovaných parametrů v krvi, obsah reziduí 

v parenchymatických orgánech s následnými patomorfologickými změnami (Črep, Švický, 

1993). Je možné se domnívat, že dále nastává propuknutí nádorových onemocnění a různých 

vývojových vad v celé šíři potravního řetězce a to nejen v jeho spodní části (býložravci), ale 

následně i u vrcholových konzumentů (šelmy, člověk). V ekosystému došlo k redukci počtu 

dříve běžně se vyskytujích rostlin (plevelů), z nich  řada sloužila jako potrava. Za 20 let 

prováděného výzkumu v období 1962 – 1982 došlo ke značnému snížení četnosti rostlinných 

druhů a živočišné složky, jakožto dvou nejdůležitějších faktorů pro zdárný rozvoj 

stanovištních druhů drobné zvěře, a to především: agrotechnickými zásahy, zvýšenou aplikací 

prům. hnojiv, podporováním hlavní plodiny agrochemickou cestou. Nejdříve mizely ty 

rostliny, které  řadíme mezi léčivé a ze živočišných druhů mizí nejdříve užitečný hmyz 

(Zabloudil, 1986).  Vliv na zaječí populaci má i intenzifikace zemědělského hospodaření, při 

které se používá stále větší množství výkonnější a rychlejší zemědělské techniky. S jejichž 

pomocí dochází nejen k rychlejšímu postupu v době sklizní, ale i  rychlejší ztrátě potravních a 

krytových podmínek pro zaječí zvěř. Jejíž střevní mikroflóra se nestihne připravit na rychlou 

změnu v potravní nabídce. Dojde-li po sklizni k okamžitému zaorání strniště, dochází k úhynu 

zaječí zvěře, jenž se rychle nestihne přizpůsobit novým potravním podmínkám.  To je  jeden z 

důvodů, kterým si lze vysvětlit proč na jaře i v létě je zaječí zvěře dostatek, ale s příchodem 

podzimního období již pozorujeme úbytek zaječí populace."

celý článek viz odkaz:  http://lesazahrada.cz/file.php?nid=6746&oid=1081249

citace 2.:

"Na základě statistického šetření závislosti spotřeby průmyslových hnojiv a odlovu 

zajíce polního byla prokázán lineární závislost mezi poklesem lovu zajíce polního a 

růstem spotřeby průmyslových hnojiv v ČR. Obecně se tedy dá  říci, že s každým kg 

průmyslového hnojiva došlo v populaci zajíce polního v celostátním měřítku k poklesu až 

o 229 ks.  U koroptve polní byla na základě statistického šetření prokázána lineární 

závislost mezi poklesem lovu koroptve polní a růstem spotřeby průmyslových hnojiv 

v ČR. Obecně se tedy dá  říci, že s každým kg průmyslového hnojiva došlo v populaci 

koroptve polní v celostátním měřítku k poklesu až o 1 512 ks."