Jak jsme v Mnetěši nakupovali hospodu a odvolávali místostarostku - III. část
pokračování příspěvku ze 14.5. resp. 17.5. 2017
Komentář k poslednímu vývoji na Mnetěšké radnici
Starosta se dlouhodobě snažil vést kolektiv zastupitelů takovým způsobem, aby navenek působil jednotně a kolizní záležitosti byly projednávány a řešeny v předstihu za zavřenými dveřmi. Kdyby mezi zastupiteli panovala dostatečná důvěra, otevřenost a ochota si navzájem naslouchat, mohl by být takový způsob práce pro obec nakonec užitečný, protože by před občany byly předkládány již vydiskutované návrhy a řešení.
Po dubnovém jednání zastupitelstva je naprosto nepochybné, že mezi starostou a některými zastupiteli nepanuje žádná důvěra, ani otevřenost, ani ochota si naslouchat. Starosta v posledním období dokonce některým zastupitelkám nezvedal mobil, nereagoval na SMS a neodpovídal na emaily. Místostarostce bránil v přístupu k obecnímu emailu.
Příčina tohoto stavu je evidentní, srozumitelná a celá se odvíjí od procesu nákupu hospody u Šebů. Zbytečná rychlost jednání a nedostatek kvalitních věcných informací vytvořila mezi zastupiteli nežádoucí napětí. Dle slov paní Tlusté, Fričové a Pekařové jim starosta do poslední chvíle před zahájením rozhodného prosincového zasedání zastupitelstva neposkytl o znaleckém posudku na ocenění hospody žádnou informaci, čímž jednoznačně porušil obvyklou praxi. Navíc z něj přečetl zastupitelům i přítomným občanům nesprávnou dílčí cenu 3.216.947,18 Kč. Paní Tlustá dále potvrdila, že posudek objevila na základě faktury a pět minut před zahájením jednání zastupitelstva de facto přesvědčila starostu, aby ho vzal s sebou do zasedací místnosti. Správnou cenu 2.117.160,40 Kč definitivně zjistila až následně při práci s účetní, když společně účtovaly o zakoupeném hostinci a potřebovaly z posudku zjistit dílčí cenu pozemků.
Paní Fričová konstatovala, že zastupitelé neměli potřebný prostor, aby se mohli se závěry posudku řádně seznámit a teprve pozdějším šetřením si dodatečně ověřila, jaký cenový údaj byl platným závěrečným odhadem. Dále uvedla, že postup obce při stanovení kupní ceny byl v rozporu se závaznými pravidly.
Navazující argumentace starosty, že kupní částka byla naplánovaná v rozpočtu 2017 a schválená zastupitelstvem ovšem starostu ani zastupitele neopravňuje rezignovat při následném nákupu na povinnosti vyplývající ze zákona o obcích a ze související judikatury Nejvyššího soudu. Obec má za úkol při nakládání s majetkem postupovat účelně a hospodárně. Prvním krokem proto mělo být zjištění ceny obvyklé v místě a čase. Vhodný postup nabízí zákon 151/1997 Sb. O oceňování majetku nebo lze provést cenové srovnání odpovídajících objektů dle nabídek realitních kanceláří nebo využít znaleckých posudků. Celý proces měl být završen srozumitelným odůvodněním kupní ceny. Jediný relevantní podklad, který určoval cenu obvyklou, byl onen posudek Ing. Šárky Poláčkové ze dne 4.12.2016 ve výši 2.117.160,40. Pokud se starosta nechtěl tímto posudkem řídit, mohl nechat vyhotovit další posudky nebo stanovit cenu některým z výše uvedených postupů. V každém případě měl povinnost svůj postup řádně odůvodnit. Navíc z výroků zastupitelek vyplývá, že nad kupní cenou neproběhla vůbec žádná ucelená rozprava.
V mezilidských vztazích se starostovo jednání označuje jednoduchým slovem podraz. Dále bychom takové chování mohli vnímat jako maření práce zastupitelstva. Trestní zákoník našeho státu hovoří o tom, že“ kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou“, bude za to potrestán! Už i příprava takového jednání je trestná… (Trestní zákoník v § 209). Jestli byla naplněna skutková podstata trestného činu, má právo posoudit pouze nezávislý soud. Lidsky je však zcela zjevné, co způsobilo fatální rozvrat mezi zastupiteli.
Na březnovém zasedání zastupitelstva obce starosta rezignoval na své funkce, a chvilku by se mohlo zdát, že mu alespoň zbyla špetka cti v těle. Poslední dubnové zasedání nás jenom utvrdilo v názoru, že něco takového není vůbec možné očekávat. Následným odvoláním místostarostky Tlusté vygradovalo napětí mezi zastupiteli a absurdní divadlo Mnetěšské politiky vyprodukovalo zatím svůj nejbizarnější kus.
Celou záležitost závěrem tedy korunovalo odvolání člověka, který problém s posudkem a zásadně nedostatečným odůvodněním ceny hospody odhalil a celé pochybení se snažil narovnat. Naopak ve své funkci zůstává člověk, jenž svým chováním podrazil nejen jmenované zastupitelky, ale potažmo všechny obyvatele obce. Obec totiž hospodaří s penězi, na které se mimo jiné skládají ze své výplaty všichni zaměstnaní občané našeho státu, tedy včetně pracujících obyvatel obce. Z daně ze mzdy jde téměř 23,6% přímo do obecních rozpočtů. Předpokládané daňové výnosy Mnetěše ze závislé činnosti (daně zaměstnanců v pracovním poměru) pro rok 2017 by měly tvořit cca. 1.480.000,-Kč. Zastupitelé by rozhodně před hlasováním měli znát všechny okolnosti související s nákupem objektu a měli by mít vše řádně vydiskutované a odůvodněné.
Spravedlnost v Mnetěši tedy dostala pořádně na frak. Jenomže, proč strpět takové chování doma, kde vychováváme děti a kde to máme rádi? Proč pardonovat manipulaci, podvodné jednání a projevenou neúctu k zastupitelům a tím ke všem obyvatelům obce? Navíc jsou v tom přece také naše peníze, kvůli kterým chodíme každý den do zaměstnání. V zápise z dubnového jednání zastupitelstva navíc není vůbec zaznamenáno vyslovené svědectví paní Fričové a Pekařové o nakládání s posudkem. Jak je možné, že tak závažné sdělení, které obě jednoznačně učinily, se nemohou občané ze zápisu dozvědět?
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem velmi rozumíme následnému rozhodnutí Lucie Fričové rezignovat na členství v obecním zastupitelstvu. Lidská důvěra je velmi křehká hodnota, bez které ovšem není možno efektivně pracovat v žádném kolektivu. Tento nepsaný zákon platí všude na světě a nepochybně také v Mnetěši…