Rizika při provádění postřiků
Citace z odborných skript publikovaných pod Českou zemědělskou univerzitou...
Více zde: etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=56&idkapitola=16
Úlet postřikové kapaliny
Podle výsledků některých studií značné procento pesticidní látky nikdy nedosáhne určeného místa aplikace v důsledku úletu postřikové kapaliny, odpaření a nesprávné aplikace. Zcela vyloučit úlet a výpar nelze, ale je možné je maximálně omezit.
Úlet (drift) lze jednoduše definovat jako pohyb postřikové látky vzduchem a její odvátí na necílovou oblast.
Existují dva druhy úletu:
· úlet odvanutím malých postřikových kapének z ošetřované plochy během aplikace. Nutno konstatovat, že všechny pesticidy aplikované postřikem nebo rosením jsou za určitých podmínek k odvanutí náchylné.
· úlet odpařením (vytěkáním) z ošetřeného místa. Některé přípravky se mohou za určitých podmínek přeměnit z kapalné (nebo i pevné) formy na plyn nebo páru a v této formě zasáhnout necílové plochy. Úlet pesticidních látek odpařením nebo těkáním má většinou vážnější následky než úlet postřikových kapének větrem, neboť těkání nebo odpařování může trvat delší dobu a pesticid ve formě těkavého plynu či páry se může pohybovat na větší vzdálenosti.
V případech úletu, zvláště jde-li o častější nebo větší případy, vzniká značné nebezpečí poškození nejen citlivých plodin v blízkém okolí, ale i některých složek životního prostředí. Úletem mohou být kontaminovány vodní zdroje, zasaženy a poškozeny některé druhy volně žijících živočichů.
Faktory ovlivňující riziko úletu
Spektrum postřikových kapének
Velikost postřikových kapének ovlivňuje rychlost dopadu na ošetřovaný porost a délku jejich pohybu vzduchem. Malé a lehké kapénky padají velmi pomalu a proto je nebezpečí jejich odvanutí z místa aplikace velké. Velikost kapének je měřena v mikronech (mikron je tisícina milimetru, lidský vlas například měří asi 50 mikronů). Ukázalo se, že kapky o velikosti 50 mikronů jsou vysoce náchylné k odvanutí i za normálních povětrnostních podmínek. Optimální rozsah postřikového spektra jsou kapénky o velikosti od 80 do 150 mikronů. Obecně se tedy riziko úletu postřikových kapének snižuje se zvyšující se jejich velikostí. Na druhé straně však se zvyšující se velikostí kapek při zachování odpovídající pokryvnosti výrazně narůstá spotřeba vody. V zájmu dosažení co nejlepší pokryvnosti ošetřované plochy (povrchu rostlin, půdy) při ekonomicky přijatelné dávce vody je často nezbytné, zejména u postemergentních přípravků, volit seřízením trysek a pracovního tlaku spíše menší kapénkové spektrum. V tomto případě existuje zvýšené riziko úletu odvanutím a proto je nutné sledovat další podmínky a možnosti jak tornu zabránit.
Rychlost a směr větru
Rychlost větru je nejdůležitější faktor počasí, ktery' nejvíce ovlivňuje nebezpečí úletu. Vítr o rychlosti nad 10 m/hod. bude s největší pravděpodobností odnášet všechny kapénky malé velikosti a částečně i kapky střední i větší velikosti.
Současně je třeba přihlížet ke směru větru a tomu přizpůsobit způsob aplikace. Na závětrné straně ošetřované kultury je nutné podle síly větru a technického vybavení a seřízení postřikovače (rosiče) ponechat dostatečný bezpečnostní pás, aby částečně odvanuté kapénkové spektrum nepřesáhlo hranice ošetřovaného pozemku.
Fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny
Přídavné látky (aditiva, adheziva) většinou obsažené v jednotlivých formulačních úpravách přípravků zvyšující viskozitu postřikové kapaliny, která zároveň zvyšuje velikost kapének a tím se snižuje i riziko úletu.
Stabilita vzduchu
Turbulence vzduchu je ovlivněna především teplotou vzduchu u země a teplotou vzduchu nad zemí. V případě, že je teplota vzduchu dole vyšší než v horních vrstvách, dochází k tomu, že teplejší vzduch stoupá a chladnější klesá a tím vzniká jemné míchání vzduchových vrstev. Protože jsou obecně venkovní teplo(y ráno a potom navečer nejvyrovnanější, jsou tato denní období pro ošetřování nejvhodnější.
Vlhkost a teplota
Nízká relativní vlhkost a vysoká teplota (nebo pouze jeden z těchto faktorů) zvyšují možnost odpaření postřikových kapének. Odpařením (evaporací) se snižuje velikost kapének a tím se zvyšuje nebezpečí úletu odvátím. Kapky o velikosti nad 150 mikronů většinou nepodléhají evapotranspiraci.